Po dlouhé době tady mám opět pár "veršů". Vzhledem k jedné události v mém životě, která se po hodně dlouhé době vyplavila na povrch, jsem své pocity vyventilovala a dostala ze sebe prostřednictvím této básně. Ostatně, jak je tomu u všech básní. Ve všech je kus jejich autora.
Mladá dívka na počátku
bezstarostná, se zářícíma
očima.
Hle!
To výkvět pekla
v opojení
popad ji za ruce.
Útěku není.
Pusť mě!
Odvahu
má
dívka s pohaslýma
očima.
Zdroj obrázku: google.cz
Dovolím si ti odporovat, nezlob se proto na mě. Napsala jsem kolem 130 básniček (mnozí to nazývají rýmovačkami či říkánkami), ale v mých kus autora bývá velmi, velmi málo.
OdpovědětVymazatTvá básnička je smutná, doufám, že už je lépe...
Sugr: Ale autora přeci vždy něco k napsání veršů vede... :) I myšlenka je kus autora :). A jinak stalo se to před sedmi lety, lépe mi je :)
OdpovědětVymazat