© Ad-Libri. Používá technologii služby Blogger.

Kontakt

Archiv

17. 8. 2015

Céline Raphaël: Cena za dokonalost - v moci násilnického otce (recenze)

Každý rodič chce být rodičem nadaného dítěte.Nadprůměrně nadaného dítěte. Ale když všechny hranice překročí únosnou mez a stanou se krutým rozsudkem, přestává už všechna legrace. Román francouzské ženy Céline Raphaël je neuvěřitelným důkazem odvahy, kterou musí prokázat dítě, týrané navíc způsobem, který je společností ještě pořád docela omluvitelný. Vždyť to dělají jen pro jeho dobro, že...

Psát recenzi na tuto knihu je pro mě nelehký úkol. A slovo recenze bych nejraději dala do uvozovek, protože zda splňuje normy vyžadované daným útvarem, si netroufám posoudit.
Kniha, na jejíž stránkách je takový příběh, nelze popsat negativně. Vlastně i docela přemýšlím, zda autorka stojí o nějaký soucit, když se sama dokázala vzepřít a pracovat na svém novém životě.

Čímž jsem už jednoznačně naznačila téma příběhu. Mlaďounká Céline, ještě v útlém dětském věku, ukáže svoje nezměrné nadání při hře na klavír. Otec se ihned chopí příležitosti, a chce mít z dcery úspěšnou virtuosku, jejíž kariéra přinese obdiv, slávu, uznání. Po několika málo cvičeních najde pro Céline vhodného učitele, neváhá investovat nadpozemské finanční prostředky do její výuky, a sám se stává jejím „mistrem“. Učení a zdokonalování se ve hře na klavír se ale brzy mění v nekonečně dlouhá léta plná utrpení, bití, týrání, a pokusy o vzepření, které stejně nikam nevedou. Ale nakonec přece jen...

Po přečtení knihy jsem měla pocit, že neprošla rukama korekce. A teď nemyslím co se týče gramatických chyb, které se tam sem tam vyskytnou, ale stylu psaní textu. Já, která si potrpím na logické uspořádání textu, i vět, jsem byla překvapená osobitostí stylu psaní autorky. Mám dokonce dojem, že určitě chtěli její text nějakým způsobem předělat, upravit, ale aby nám, čtenářům, dovolili se sžít se Céline, nechali to tak, jak je. Nikoho však neurážím, nekritizuji, je to pouze jen můj pocit. Jakoby vydavatelství nechtělo nějak dramaticky zasahovat do koncepce, aby ponechali nádech skutečnosti. Rozdíl je bohužel v tom, že jde o realitu, a ne o smyšlený příběh. Převládá ve mně i dojem, že z autorky její slova napsaná v knize vyletěla jako střely, kterých se chtěla co nejdříve zbavit. Byť svůj příběh vyprávěla školní vychovatelce, nebo mamince. I dalším. A nyní o něm ví celý svět.

Co do koncepce je kniha psána tak, že čtenář prožívá celé Céliino dětství. Od malé, hravé holčičky, se postupně stává obyčejný předmět, který si otec formuje k dokonalosti dle svých představ. Prožíváte každou ránu, každý trest, každý úspěch, který zažehne jiskřičku naděje na změnu, abyste byli další ranou navráceni zpět do kruté reality. Dospíváte s ní, a chcete dosáhnout jejího vytouženého snu spolu s ní.
Na konci knihy je navíc pěkné zamyšlení.

Nemám knize co vytknout. Co bych také měla že.. A hlavně, jak můžete něco vytknout příběhu ze života? Byla by to drzost. Céline má můj obdiv za svou odvahu, vystoupit s příběhem do světa, sepsat jej, prožít si vše znovu, a zároveň být úspěšná  v tom, co si vždy přála dělat. Je to neuvěřitelně silná žena, která si zaslouží poklonu. Stejně jako x dalších dětí, které svůj boj s týráním lidmi, které je měli chránit, vyhrály. A tenhle příběh je jednoznačným alarmem, co se ve světě stále děje, a evidentně se bude dít dál.

Tak před tím nezavírejte oči a začtěte se. Za jedno odpoledne to máte. A budete nevěřícně zírat na každé písmeno na každé stránce. Jako já. 
Možná najdete v sobě i pár pocitů, které jsou proti sobě. 



Zdroj obrázku: parismatch.com

4 komentářů

Iwik Pásková pondělí, srpna 17, 2015

Kniha mě docela láká a myslím si, že si ji přečtu. Jen mě malinko odrazuje ta neuspořádanost.

Adriena Hovězáková pondělí, srpna 17, 2015

Kniha mě neláká, je to hrozné téma. Lituji paní, že si tím musela projít:(

Ad-Libri pondělí, srpna 17, 2015

Iwik Pásková: Nejde ani tak o neuspořádanost, příběh je koncipován, že se odehrává od dětství až do dospělosti, ale ten zbytek je takový osobitý styl autorky, který se může ZDÁT malinko neuspořádaný. :)

Anonymní

Právě jsem knížku dočetla a myslím, že paní Celine nebyla bohužel jediná, komu se tyto hrůzy dějí. Šla jsem se podívat na internet, jak paní vypadá, protože na konci knihy neuvedla, jak to dopadlo s její anorexií. Myslím. že následky si nese stále s sebou...

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)