20. 7. 2015

RECENZE | Tami Hoag: Devátá dívka

Share it Please
Mladí lidé měnící se v adolescenty mají svůj svět. Všemi nepochopený, nedoceněný, zbytečný. I oni sami si připadají zbyteční. Ale jak se vypořádají s hrůznou vraždou jejich stejně staré spolužačky? A dokážete si představit, jak náročná může být spolupráce s mladými lidmi, kteří nechtějí nic říct, v obavách o svou pověst?


Americká autorka Tami Hoag je mistryní napětí. V této knize budete nervóznější, než si umíte představit. Nicméně půvab jejímu dílu také dává spojení humoru s odpornými činy.

Z hlediska časové linky není příběh nijak náročný. Vše se odehrává během pár dní, na přelomu Silvestra a Nového roku. V Minneapolisu je na silnici nalezena mrtvá dívka. Znetvořená, při pohledu na ni každý zvrací do dvou vteřin. Svědek, který ji našel, uvádí, že vypadla z kufru jedoucího auta. Což detektivům Nikki Liskové a Samu Kovacovi dává jasnou nápovědu, že jde zřejmě o stejného vraha, kterého se marně snaží dopadnout už rok. Média jej přezdívají Doc Holiday, a jeho zálibou je vyhazování mrtvých mladých dívek na silnici. Okamžitě se spouští vyšetřování, které však přináší řadu velice podezřelých událostí, ale žádné výsledky. Klíčem k celému případu je však samotná zavražděná a její spolužáci. Co před detektivy tají? Kde se nachází vrah, který má v uplynulém roce na svědomí životy osmi dívek?

Legrace i u vražd

Od knihy jsem nespustila oči. Tami je naprosto bezchybná a dokonalá svým stylem psaní. Už od počátku je člověk napínán a doslova mučen nesdělenými fakty. Příběh je neuvěřitelně precizně zpracovaný, na vše je kladen velký důraz, žádné zestručňování. Tami dovedla knihu k dokonalosti  též osobnostmi detektivů. Prořízlý jazyk a houževnatost Liskové skvěle doplňuje zkušeného Kovaca. Všichni detektivové z oddělení vražd navíc překypují sarkasmem, smyslem pro humor, a ironií. Byť se to zdá neslušné, pokud člověk pracuje v prostředí, kde se denně setkává s hrůzami společnosti, musí si vypěstovat jakousi náturu a smysl pro humor, jinak by se utopil v depresi a zlých snech. A to se Tami u detektivů povedlo na jedničku. Velice decentně byly do knihy umístěny okamžiky, kdy jsem se dobře pobavila, a téměř vždy šlo o konverzaci mezi detektivy. Navíc velice sympatizuji s detektivem Liskovou. Má neskutečně moudré myšlenky, umí vhodně volit slova, a poradí si s každým „záškodníkem“.


Vzácná elegance příběhu

Kniha se dle mého názoru vymyká žánru krimi. A to hned z několika důvodů. Tami tady nepracuje na provedených vraždách, ale na každé osobnosti člověka, která v knize vystupuje. Nesoustředí se na popis místa činu, ani na praktiky vraha, vybroušené jeho vychytralostí. Důmyslně volí uspořádání kapitol, vět, i slov, aby nás dovedla k jistému šílenství. V knize ani jednou nepojmete podezření, kdo je vrahem. Což bylo vlastně docela odpočinkové, protože pokud se autor schválně snaží zpracovat naši hlavu, unavuje to. Tady ale prostě čtete plynoucí příběh, ke všemu se dopracováváte postupně, kousek po kousku, prožíváte každý den, s každým člověkem. A to vše v naprosto reálném čase. Žádné prudké skoky v čase, mezi lidmi, či místy. Nádherné, kvalitní zpracování, lehké jako pírko. Vzácností v tomto příběhu je také to, že jméno vraha je již několikrát zmíněno, ve vás to ale žádné podezření nevzbudí. Možná na okamžik, jedinou vteřinou se vám mihne hlavou myšlenka na vraha, ale pak se dál soustředíte na život a problémy všech postav v příběhu, kterých tam není mnoho, zato dokonale propracovaných. Všechny si dokonale zapamatujete, na všechny si vytvoříte vlastní náhled, budete je litovat, nenávidět, milovat, možná se v nich i zhlédnete.


Reálný, dnešní moderní svět

Jak jsem se prokousávala knihou, čím dál víc mi připadalo, jakoby i přes všechnu vážnost zvoleného tématu Tami psala s takovou něžnou rozpustilostí, dokonce mi připadá, jakoby si byla vědoma toho, jaké detektivky dnes trh obsahuje, a tak nám neservírovala se vší hrdostí tenhle příběh, který působí neuvěřitelně odlehčeně. Navíc využila znalostí všech moderních technologií a vymožeností moderní doby (sociální sítě, YouTube, Vimeo, IPody atd.).
Taktéž chci vyzdvihnout její přesné vystižení dospívajících lidí. Přesně ukázala, jak mladí lidé myslí, co někdy řeší za pitomosti (pitomosti to jsou z pohledu dospělých, ale ne dospívajících), jak mluví, jak se chovají, a jak se hlavně zachovají. Všechno bylo naprosto reálné, bez přikrášlování. 
Příběh navíc získává na jedinečnosti svou uvěřitelností. Tohle totiž není příběh, který by byl pomalu fantaskní, ale je to ze života, jaký žijeme běžně, je o lidech, které potkáváme běžně, a je i o událostech, které se nám dějí a také mohou stát. A mnohdy se opravdu, bohužel stávají. 

Závěr lehce zbrklý... 

...a další drobnosti

A autorka nás navíc při čtení velice snadno donutí k neustálým otázkám. Nicméně překvapil mě konec. Ani v tom nejdivočejším by mě nenapadlo, že by to celé mohlo dopadnout tak, jak to dopadlo. Zaručuji vám, že budete překvapeni. I ohledně situace vraha. Já byla, jako už dlouho ne. A zajímalo by mě, co byste na ten konec řekli. Pokud jste už knihu někdo četl, ráda si přečtu váš názor.

I přes všechnu tu dokonalost, kterou příběh má, autorka naprosto zabila vyvrcholení. Bylo prudké, náhlé, a na patnácti stranách. Z perfektně propracovaného příběhu jste najednou procitli pořádnou fackou. Vyřešení, konec. Bez příkras. Těžko posoudit, zdali je to na závadu. Zakončení knihy je trošku škoda, autorka si s tím možná mohla pohrát více. Ale kdo ví, zda to nebyl záměr. Jednoduše kdyby kniha byla filmem, tak posledních patnáct stran je 5x zrychlených.
Co by možná mohlo vadit některým čtenářům, je neobyčejné množství přezdívek, které detektivové mají. Ano, po chvíli si zvyknete, ale někomu to může vadit, detektivové se někdy osloví i přezdívkami. Kterých je docela dost. Tedy, mám za to, že jsou to přezdívky.

Stojí za přečtení!

Knihu musím doporučit. Dovolím si ji přirovnat i k Temným koutům od Gillian Flynn (navíc mi jeden z chlapec v knize od Tami velice připomínal postavu Bena z knihy Temné kouty), která taky nechala klasickou krimi, a pustila se do vlastního, osobitého stylu psaní. Což je potřeba, trh je krimiromány s nechutnostmi a stejnými, úděsnými psychopaty přesycený. Devátou dívku si přečtěte, stojí to za to.  


Foto Tami: tlcbooktours.com

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Čtete nejraději

Rozbor literárních děl (nejen) k maturitě - návod

V tomto článku bych Vám ráda poradila, jak rozebrat literární dílo (pokud tedy se rozhodnete pro rozbor sami) správně a tak, abyste u ústní ...

Díky za návštěvu!


TOPlist

Kontakt

Název

E-mail *

Vzkaz *