15. 8. 2017

KNIHOMOLNÍK | Má knižní bonboniéra a jak si vytvoříte tu vaši

Share it Please

Byla doba, kdy jsem měla velkou "knihovnu" (rozuměj úložné police na knihy) snad s desítkami knih, možná že takových sedmdesát kusů tam bylo. Pak ale náhle přišel zlom a já udělala čistku. A nutno říct, že byla dost radikální. Člověku, který miluje všechny knihy, které dostane, nevzdá se jich a hýčká si je, se může zdát, že jsem byla jakýmsi způsobem "krutá". Po oné čistce mi totiž v polici zbylo čtrnáct knih. "Pouhých" čtrnáct. V tomto článku bych vám mou dosavadní sbírku ráda představila a vysvětlila vám, jak jsem se svým systémem spokojená.


V mé polici nenajdete knihy, které jsem "jen" přečetla, ale knihy, ke kterým mám vztah. U každé z nich, kterou vytáhnete, a zeptáte se mě na ni, se mi vybaví všechny mé emoce při čtení, jak jsem se ji vnímala, jestli ten den pršelo nebo zda jsem ji nečetla v hlubokém stavu únavy při večerním návratu domů metrem. Má knihovna je jako bonboniéra. Schovává ty nejlepší kousky, jaké jsem kdy měla možnost přečíst. Ten zásadní top mezi knihami. Takové knihy, po jejichž přečtení ještě dlouho přemýšlím a žasnu nad autorovým umem. Nebo mi učaroval autorův literární styl. Co kniha, to sladký, někdy ale i nahořklý bonbon. To jsou knihy, které bych doporučila každému, kdykoliv, kdekoliv.



A kde mám zbytek knih? Zbytek knih jsem buď darovala knihovnám, antikvariátům, dětským domovům, svým blízkým nebo je prodala. Já nejsem typ člověka, který "syslí" doma vše, co dostane. Mám rada přehlednost, vzdušnost a organizaci. Navíc i když mám k věcem nějaký vztah, pořád si zachovávám racionalitu a bez výčitek jsem schopná redukovat a zbavovat se přebytečného. Proto mi ani nebylo líto, že jsem spoustu knih dala pryč. Přišly, aby mi předaly příběh. Já si jej "vyslechla", nyní je čas, aby ten příběh předaly někomu dalšímu. Ona čtrnáctka mi zůstala, jelikož ty příběhy chci číst stále znovu. Proto, když si teď pořídím nějakou knihu, ale nezařadím ji do své knihovny mezi můj výběr skvostů, daruji ji prvnímu člověku, kterého potkám. Ano, regulérně rozdávám knihy na ulici. Já knihy nenakupuji často, takže to zas není vyhazování peněz (pro ty z vás, kdo právě udiveně pozvedli obočí). A mohla bych psát celé příběhy o tom, jak lidé reagovali, když knihu dostali, ať už byli nedůvěřiví, zmatení, v šoku, odmítaví, nebo rozradostnělí. Takže kdyby vám vysoká žena darovala knihu, neděste se jí, ona vám chce předat příběh, který už sama zná. A navštivte její blog Ad-Libri. :) Někdy též knihu nechám ve vlaku, i když jím nejezdím často.



Teď už dost o teoretizování, ukážu vám svůj obsah knihovny v obrázcích i slovech.

Mezi mou sbírkou knih najdete tu krimi, tu veselé příběhy, kdy vám až kanou slzy, tu smutné události z dob válečných či skutečných smutných příběhů, kdy vám kanou slzy zase z jiných emocí, a jednu knihu z oblasti filozofie. Knihy, kterým jsem věnovala čas a zrecenzovala je, najdete pod odkazy v seznamu níže.


Vypravěčka (Jodi Picoult)
Temné kouty (Gillian Flynn)
Devátá dívka (Tami Hoag)
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (Jonas Jonasson) - zatím bez recenze
Tanečník (Jeffrey Deaver) - zatím bez recenze
Tak trochu šílení (Jeffrey Deaver) - zatím bez recenze
Tvůj stín (Jeffery Deaver)
Vidořád (Samantha Shannon) - zatím bez recenze
Říjnový seznam (Jeffery Deaver)
Fakt se to stalo? (Jenny Lawson) - zatím bez recenze
Hitlerova dětská armáda (Harald Stutte, Günter Lucks)
O duševním klidu (Seneca) - bez recenze, a ani nebude, nebudu recenzovat myšlení myslitele :)




Všechny knihy, které vidíte výše, bych vám s radostí doporučila. Ať už Deaverův osobitý styl psaní krimirománů, poučení z koncentračního tábora z příběhu podle Jodi Picoult, či dětí sloužících Hitlerovi nebo smích a udivení nad geniálností autora u Stoletého staříka, který zažil víc, než kdo jiný. 


______________________________________________________________________________


A jak dosáhnete knihovny plné "bonbónů"?


Celý obsah vaší knihovny rozložte na zem.

Tohle vás totiž donutí skutečně každou knihu vzít do ruky, jelikož to dříve či později musíte všechno někam uklidit. Kdybyste jen kolem knihovny chodili a na knihy se koukali, nic vás nedonutí její obsah zredukovat.

Každou knihu držte maximálně pět sekund.

Věřte mi, když vám kniha dlouho leží v ruce, nikam se neposunete. Já jsem každou knihu vzala do ruky, a když mi během téhle krátké chvíle nevyrazily na povrch žádné silné emoce, kniha letěla pryč. 

Čím je tahle kniha pro mě zajímavá?

Tuhle otázku jsem si pokládala u každé knihy. A odložila jsem ji pryč, když jsem zjistila tyto důvody:
  1. Mám ji jen kvůli tomu, že mi ji někdo dal a já nechci být nevděčná.
  2. Leží tady, i když ji mám rozečtenou, ale vůbec mě nebaví.
  3. Tuhle knihu nechci dát pryč, sice to nebyl nejlepší kousek, ale má tak hezký přebal!
  4. Tahle kniha je fajn, ale určitě se může líbit někomu dalšímu, nepotřebuji ji mít ve své sbírce.
  5. Přece ji nevyhodím. 


Jak bych s knihou měla naložit?

  1. Daruji ji. (věznice, antikvariáty, dětské domovy, domovy důchodců, knihovny...)
  2. Prodám ji.
  3. Vyhodím ji. (ano, kniha se dá vyhodit normálně do papíru, stačí ji zbavit tvrdé vazby)
  4. Někde ji nechám. (knihobudky, veřejné knihovny, vlaky, někde na ulici...)

Oprostit se od emocí.

Tento bod sice koliduje s bodem, kde u každé knihy vnímáte své emoce, ale já teď mluvím o globálním vnímání knih. Čili myšlenka "nemůžu knihy jen tak dát pryč nebo je vyhodit, jsou to přece knihy, moje knihy!" Všechny tyhle druhy emocí musí pryč. Potřebujete uvažovat racionálně. 

* * *

Knihy nemají emoce (nemluvím o těch, které do nich vloží autor), nežijí, nebude jim líto, že je dáte pryč. V tomhle mi přijdou lidské reakce lehce přehnané. Ano, ke knihám máme vztah, ale není trošku pokrytecké, že nám na nich tak záleží, ale ony jen leží v knihovně, i když by mohly udělat radost někomu dalšímu? 


______________________________________________________________________________

JAKÝ DALŠÍ SKVOST BYSTE MI DOPORUČILI ZAŘADIT? 
MÁTE KNIHOVNU PŘEPLNĚNOU NEBO SI NECHÁVÁTE JEN VAŠE NEJOBLÍBENĚJŠÍ?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Čtete nejraději

Rozbor literárních děl (nejen) k maturitě - návod

V tomto článku bych Vám ráda poradila, jak rozebrat literární dílo (pokud tedy se rozhodnete pro rozbor sami) správně a tak, abyste u ústní ...

Díky za návštěvu!


TOPlist

Kontakt

Název

E-mail *

Vzkaz *