V tomto úvodním článku nové rubriky Studium, bych začala zlehka, a sice bych s vámi ráda sdílela zkušenost, která se týká záležitosti studia a učení se v práci. Má to svá pro a proti, nicméně u mě zvítězila proti, a proto už druhým rokem v práci nestuduji.
Před necelými třemi lety jsem byla zarputile přesvědčená, že studovat musím i v práci, jinak neudělám žádnou práci do školy pořádně. Jak já jsem se mýlila! Po odchodu z dané práce a po nástupu do nové jsem se opět do školy vrátila (trošku složitý příběh s mými školami, tím vás nechci zatěžovat) a rozhodla se, že studovat budu opravdu jen doma. Hned se mi zharmonizoval (relativně) život.
Tahat si školu do práce můžou tři typy lidí: první je ten, který se umí tzv. "přepínat", ze školních záležitostí na pracovní a zpět. Což já nejsem, jelikož neustálé rušení ať už mého studia nebo práce je únavné. Druhým typem jsou lidé, kteří se umí výborně soustředit a trpí vysokou mírou ignorance vůči svému nadřízenému. Což já taky nejsem, svou práci beru zodpovědně. Třetí typ lidí zahrnuje lidi, kteří si neumí zorganizovat čas a neumí přijmout fakt, že se prostě za doby studia a práce pořádně nevyspí.
* * *
Jak je to tedy s těmi důvody, proč nestudovat v práci?
Nulová možnost plné koncentrace na studium
Kdo to nezažil, nepochopí důvod. V každé práci jste neustále s lidmi. Pořád jste s někým v kontaktu. A to ani nezmiňuji strasti práce v obchodě, kde máte lidi pořád. Já osobně se na studium potřebuji plně koncentrovat, potřebuji být minimálně hodinu naprosto nerušena. Což v práci nejde. Tam po vás pořád někdo něco potřebuje, musíte udělat spoustu záležitostí, není tedy možnost se na studium pořádně soustředit.Neúcta k zaměstnavateli
Možná to někomu bude připadat zvláštní (i když by nemělo), ale pro mě je studování na pracovišti projevem neúcty vůči zaměstnavateli. On mě platí za práci, kterou mi svěřil, do které mě přijal, proč bych tedy měla tahat učení na pracoviště? Není jeho problém, že já mám chaos v rozvrhu a neumím si rozvrhnout čas. Že to chudák nepoznal už na pohovoru, že daný jedinec nedisponuje smyslem pro organizaci.Nulová sebedisciplína a organizace
Kdo si umí zorganizovat čas a má disciplínu, nepotřebuje studovat v práci. Viděla jsem to na sobě. V práci jsem studovala a doma nedělala nic. Nyní vím, že udělám svou práci, kterou mám, na pracovišti, a jakmile přijdu domů, sednu si nad skripta/učebnice apod. a strávím nad tím, co chci udělat, klidně do jedné ráno, a v klidu. A s tím souvisí i organizace. Já si vždy v neděli naplánuji na celý týden, co potřebuju udělat, vím, kolik času mi to zabere, kolik si toho na sebe můžu naložit. Ale mám to na papíře, neotravuje mě to a neruší v práci. Organizace a disciplína, klíče k úspěchu.Neschopnost udělat ani jednu věc pořádně
Když v práci pořád motáte studium a pracovní záležitosti, ve finále nic neuděláte pořádně. Akorát je ve všem chaos, pořád přepínáte mezi prací a studiem, pořád někde lítáte, vyřídit tohle a tamhle to... Míchání několika věcí se snahou je aspoň dodělat vždy znamenalo fakt, že ani jedna záležitost neskončila ve stavu "hotovo".
* * *
S výše uvedenými body nemusí každý souhlasit. Např. takový kreativní člověk se zápalem a hyperaktivitou je schopný se zachumlat v bordelu na stole a neustále se hrabat v záležitostech pracovních i školních najednou, protože si v tom jednoduše libuje. Záleží na povaze. Já jsem vysoce organizovaný člověk, který musí mít všechno správně pojmenované, popsané, oddělené apod. Já tedy školu do práce vůbec netahám, neprospívá to ani jedné straně.
Když nemáte na výběr nebo čas (každý má obojí, kdo tvrdí, že ne, lže), zkuste si položit otázku, proč vlastně taháte školu do práce a co máte doma důležitějšího na práci. :)
STUDUJETE V PRÁCI?
Andy
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)