16. 4. 2014

RECENZE | Dlouho trvalo dopadení Sběratele očí...

Share it Please
Zdravím Vás,
jsem tady s další recenzí na knihu. Je jí Sběratel očí od amerického spisovatele Billa Floyda. Nepleťte si tuto knihu prosím se stejnojmenným thrillerem od Sebastiana Fitzeka! Kniha právě od tohoto autora vyšla nedávno, kdežto dílo Billa Floyda bylo u nás vydáno v roce 2008.
Na přebalu knihy od Billa Floyda najdeme nápis, který hlásá, že kniha je doporučována pro čtenáře J.Pattersona.




Víte, osobně si myslím, že psát recenze na knihy, které jsou právě nově vydané, nebo ještě nespatřily světlo světa či lidské ruce, je trošku obyčejné. Předhánět se v tom, kdo přečte knihu a následně ji zrecenzuje jako první, není pro mě. Proto sem házím i knihy takto staršího data. Přeci jen jsme lidé, ne každý přečetl všechno, a pokud čtenář nachází dvacet recenzí a názorů na novinku, která bude určitě světovým bestsellerem, a na jiné knihy ne a ne narazit, taky to není hezký pocit. Pořád jsou totiž mezi námi takoví, kteří si rádi zajdou do knihovny, nepodnikají útočné nálety na knihkupectví, kde se přímo ve dveřích skví nápis Poslední díl ze série Padesáti odstínů je tady! Naopak si rádi počtou tituly starší, možná už dokonce zapomenuté. Tímto ale nechci urážet recenzenty, kteří netrpělivě čekají na recenzní výtisk novinky, která se brzy objeví na pultech světových knihkupectví. Nechci se do nikoho navážet. Jen mně osobně přijde tento způsob poněkud uspěchaný, řízený někým jiným. Ano, já samozřejmě také spolupracuji s nakladatelstvím, ale mám volný režim, nemám určeno datum, do kdy musí být recenze vydána, hlavně, že ji napíšu. Spíš mám radost z toho, že můžu vidět, jací noví spisovatelé se snaží prorazit, a vidět jejich začátky či pokroky.

No, to už jsem ale hodně odbočila, k problematice recenzování knih jakožto honbě za jistým benefitem se vrátím někdy jindy. Pustím se tedy do recenze již výše zmíněné knihy.


* * * * * * *

  
Nadaný Bill dobyl žebříčky už po studiích

Photo: Nina Subin
Bill Floyd jako chlapec vyrůstal na venkově v Severní Karolíně a vystudoval Appalachian State University. Povídky začal psát již v mladistvém věku. Již po univerzitním studiu debutoval pravdivým příběhem Sběratel očí (The Killer´s Wife) a okamžitě se jím proslavil. Kniha se stala světovým bestsellerem. Je ženatý a se svou manželkou Amy žije v Morrsvillu v Severní Karolíně. 






Můžete žít vedle vraha bez povšimnutí?
  Žena jménem Leigh Wrenová žije se svým synem Haydenem obyčejný život. Jenže ten se jí podaří vybudovat až poté, co byl usvědčen její manžel Randall ze série brutálních vražd lidí, kterým odebíral z očních důlků oči a nahradil je nějakým předmětem. Netušila až do jeho zatčení, kým vlastně je. Šrámy na jeho těle jí Randall vysvětluje bitkami či různými potyčkami a hádkami s kolegy z práce, je uzavřený do sebe, ale přesto Leigh miluje. Leigh ale ztrácí znovunalezený klid ve chvíli, kdy ji vypátrá otec jedné z Randyho (takto byl Randall nazýván) obětí a její identitu odhalí v médiích. Netuší, že Leigh je nyní ohrožena na životě, dokonce její syn Hayden je v ohrožení, po setkání s Charlesem Pritchettem, který je vypátral, se o Haydena stále více bojí, protože ji Charles upozorní, aby na svého syna více dohlédla. Leigh panikaří, přemýšlí, co by se mohlo stát, syna hlídá na každém kroku. 
  Po problémech, které jí způsobí její mediální odhalení, se setkává se dvěma soukromými detektivy, kteří byli najati Charlesem k onomu vystopování jí a Haydena. Rozhodli se vše napravit, a pomoct Leigh se Charlese zbavit. Při řešení tohoto problému se ale objevuje problém další, mnohem vážnější, a sice že začne docházet k vraždám, jejichž oběti vykazují stopy stejně odporného mučení, jako když zabíjel Randall. Leigh má stále větší strach, nedokáže pochopit, jak se toto všechno může dít, když je Randall ve věznici a čeká na popravu. Strach se stupňuje, a pak někdo unese malého Haydena. Toto je podnětem k návštěvě Randalla ve vězení. Rozbíhá se pátrání na život a na smrt, a Leighino zjištění šokuje nejen ji, ale i celý detektivní tým. Najednou se více lidí ocitne v ohrožení života. 

Minulost a přítomnost
Struktura knihy je členěna do kapitol, které vždy přeskakují z jedné časové linie do druhé. První časovou linií je přítomnost, ve které s Leigh a Haydenem prožíváme každodenní život a následně i strach a hrůzu. Ve druhé linii se ocitáme v době Leighiného soužití s Randallem, v době, kdy už byli manželé a čekali narození malého Haydena. Tato časová linie končí Randallovým zatčením a následným odsouzením. Dostává se nám tak jasné objasnění celé situace. Vše je jasné, stručně psané, a napínavé.

Leigh jako matka žijící s inteligentním vrahem
Je působivé, jak živě dokázal Bill popsat povahu Leigh. Čtenář si ji dokáže živě představit. Starostlivá matka hledající klid a bezpečí pro svého syna, žijící v rutině, ze které je následně násilně vytržena a nucena jednat. Jediné, nad čím jsem se pozastavila bylo, jak se chovala v manželství s Randallem. Prostoru mu podle mě dávala až příliš, do ničeho mu nezasahovala, krvavé šrámy na jeho těle nakonec začala ignorovat, nepřisuzujíc jim žádný význam. Nepřipadali mi jako manželé, ale jako dva lidé ve společném soužití. Nerozhodovali společně, pouze Randall sám. Leigh byla v podstatě pořád sama, Randall totiž zabíjel na svých služebních cestách. 
Naproti tomu Randall je vyobrazen jako chladný muž, kterého život jeho ženy absolutně nezajímá. Je popsán jako člověk s psychickou poruchou, své vraždění považoval za jakési umění, dá-li se to tak říct. Zajímavé je však to, jak lpí na tom, aby se Leigh nic nestalo. Poklidně vraždí desítky lidí, přitom ji ochraňuje, lásku jí nevyjádří. Ani slovem, ani doteky. Neustále se jí straní. Což Leigh samozřejmě nepřipadá nějak zvláštní s jeho povahou. Soud se tomu také později nestačí divit, že si Leigh ničeho nevšimla. A jak nakonec dojde k jeho zatčení, to se člověk nad jeho chováním opravdu podivuje a nad hlavou se mu vznáší deset otazníků. 

 
* * * * * * *

Musím říct, že takhle svižně se mi už dlouho žádná kniha nečetla. Nedá se přesně popsat ten styl, autor píše jednoduše, ale ne nudně, naopak čtivě. V jeho prospěch hraje právě barvité vykreslení povah, chování a jednání postav. Knihu jsem četla dva dny z důvodu prokládání učivem k maturitě, tedy obecně vzato si myslím, že víc než jedno odpoledne vám její čtení nezabere. Mohu ji doporučit klidně i jako oddechovou četbu, i přes přítomnost vraždění. Není to totiž tak dramatické a nervy drásající jako například Popravčí od Chrise Cartera. Krásná ukázka jednoduchosti, ve které je mimochodem krása.


* * * * * * *

Ukázka z knihy:
Vzbudila jsem se náhle, za plného denního světla. Nastal první den, kdy se příbuzní Daphne Snyderové probudí s vědomím, že ji ztratili navždy. Posadila jsem se na posteli a lapala po dechu. V hlavě mi tepala desetkrát silnější bolet než při nejhorší kocovině. Světlo pronikající záclonami bylo tak ostré, že mě skoro oslepovalo. V domě panovalo naprosté ticho, jako by tam nikdo nebyl.
"Ach ne," zasténala jsem a spustila nohy z postele. Opřela jsem se o zeď, abych vůbec vstala, a odpotácela se chodbou do dětského pokoje. Byl prázdný.
Dole se mi udělalo tak zle, že jsem to sotva stihla ke dřezu, než jsem se pozvracela. Nevěděla jsem, co mi Randy dal, ale bylo to silnější než obyčejné sedativum. Zvracení mi pomohlo pročistit hlavu, ale nespravilo rozmazané vidění; hrany všech předmětů se mihotaly jako slunce na ledu. Když jsem si otřela z očí slzy, uviděla jsem na stole ležet vzkaz a to, co použil jako těžítko.


* * * * * * *

Nakladatelství: Alpress s. r. o.
ISBN: 978-80-7362-593-1
Copyright © 2008 by Bill Floyd


Zdroje: www. us.macmillan.com, www.billfloydbooks.com


 

1 komentář:

  1. Ta knížka vypadá opravdu dobře..i ten příběh...zřejmě si jí napíšu na svůj už tak dost dlouhý seznam knih, co si chci přečíst :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Followers

Díky za návštěvu!


TOPlist

Insta